Terminologický slovník Biologických listů

 

A/D konvertor: zařízení převádějící signály z analogové do digitální podoby;

ABA, kyselina abscisová (abscisic acid): kyselina (+)‑(1´S,2Z,4E)‑5‑(1´‑hydroxy‑2´,6´,6´‑trimetyl-4´‑oxo‑2´‑cyklo‑ hexenyl)‑3‑metyl‑ 2,4‑pentadienová;

abaxiální strana: strana listu nebo květního orgánu odvrácená od stonku (od středu);

ABC‑transportní proteiny (ATP‑binding cassettes): membránové transportní proteiny, které se obecně podílejí na přenosu širokého spektra látek (iontů, aminokyselin, cukrů, peptidů a proteinů) přes buněčnou membránu. Je známo asi 50 transportérů, obsahujících tzv. ATP‑vazebnou kazetu, vykazujících rozsáhlou sekvenční homologii funkčních domén. Jejich společným znakem je využívání energie fosfátových vazeb k exportu toxických látek z buňky;

abnormální (defektní) bílkoviny: nefunkční bílkoviny vzniklé chybami při jejich syntéze nebo poškozením;

abortívny infekčný mechanizmus (phage abortive infection mechanism): mechanizmus spôsobujúci tvorbu defektných virusových častíc;

aceruloplasminemie: choroba způsobená nepřítomností funkčního sérového proteinu ceruloplasminu;

acetylace histonů: kovalentní modifikace N‑terminálních lysinů histonových molekul; připojením acetylové skupiny na histonové oktamery v promotorových oblastech dochází ke změně interakce molekuly histonu s DNA a ke zvýšení transkripční kompetence;

acetylénová inhibícia redukcie N₂O: acetylén pôsobí ako inhibítor posledného kroku denitrifikácie, redukcie N₂O na N₂ , intenzitu denitrifikácie možno stanoviť ako množstvo uvoľneného N₂O.

adaptace: přizpůsobení se změněným podmínkám, např. zvýšené teplotě, která by jinak buňce škodila denaturací bílkovin apod.;

adaxiální strana: strana listu nebo květního orgánu přivrácená ke stonku (ke středu);

adventivní kořeny (adventive roots): kořeny rostoucí na nadzemních částech rostliny, na podzemních stoncích nebo na starých kořenech. Zakládají se z povrchových tkání orgánu (mají exogenní původ);

adventivní pupeny (adventive buds): pupeny, které vyrůstají bez spojení s apikálním meristémem z již diferencovaných tkání. Adventivní pupeny se mouhou zakládat na stonku, kořenech a listech rostlin poměrně hluboko v pletivu (endogenní původ) nebo v epidermis (exogenní původ). Mohou vznikat rovněž po poranění na řízcích,kdy jsou založeny v kalusovém pletivu, které se tvoří na ráně;

AFLP (amplification fragment length polymorphism): technika DNA fingerprintingu, podobná RFLP, polymorfismus restrikčních fragmentů je detegován pomocí PCR narozdíl od RFLP, kde je k tomu využíván Southern blotting a následná hybridizace se sondou;

agamospermie (agamospermy): produkce semen bez oplodnění;

Ag-NOR: barvící technika založena na použití AgNO₃ detegující oblasti sekundární konstrikce chromosomů;

agonista: molekula schopná se specificky navázat na receptor a vyvolat stejnou odezvu jako mediátor;

akceptorové místo sestřihu: (syn. pravé místo sestřihu) spojení mezi pravým koncem (3`-koncem) intronu a levým (5`- koncem) koncem sousedního exonu;

aktinomorfní květ: květ s více rovinami souměrnosti;

aktivované makrofágy: makrofágy so zvýšenou antimikróbnou, tumoricídnou, adherečnou, fagocytárnou a pinocytárnou aktivitou, ktorú môžu indukovať  rôzne stimuly;

akumulátory (accumulators): forma odolnosti rastlín na toxické kovy, v ktorej rastliny akumulujú vysoké koncentrácie kovov bez akýchkoľvek toxických symptomov;

alfa‑limitný dextrín: produkt degradácie škrobu vznikajúci účinkom α‑amylázy;

alfa-šroubovice: základní způsob skládání proteinů, kdy aminokyseliny tvoří pravotočivou šroubovicovou strukturu stabilizovanou vodíkovými vazbami mezi amino- a karboxylovými složkami peptidových vazeb;

alopolyploidní rostlina: polyploidní rostlina, vzniklá křížením dvou různých druhů a následným zdvojnásobením počtu chromozomů;

amastigot: bezbičíkatá životní forma L. major;

amfifilní: mající afinitu k polárnímu i k nepolárnímu prostředí;

amniocentesa: odběr vzorku plodové vody z amniální dutiny punkční jehlou přes břišní stěnu;

analogová forma signálu je představována fyzikální veličinou, která odráží intenzitu původního optického signálu;

analogy aminokyselin: sloučeniny strukturně podobné aminokyselinám, které inhibující růst citlivých výchozích organismů, z nichž se izolují regulační mutanty;

androdioecické druhy: druhy, u kterých se vyskytují rostliny samčí a rostliny hermafroditní;

andromonoecické druhy: druhy, u kterých se na jedné rostlině vytvářejí současně samčí a hermafro-ditní květy;

aneuploidie: přítomnost neúplných sad chromosomů v jádře buňky;

angiogenin: protein s ribonukleasovou aktivitou, který napomáhá tvorbě cév v nádorech i v některých dalších tkáních;

antagonista ligandu: látka působící protichůdně tak, že blokuje účinek ligandu navázáním ligandu nebo brání vazbě ligandu na specifické receptory tím, že se sama na ně naváže jako pseudoligand;

anticipace: (předjímání) možnost předpokládat vznik postižení v následných generacích, pravděpodobnost postižení závisí na poloze v rodokmenu;

antionkogen: gen kódující bílkovinu potlačující vznik nádoru;

antiport: transport látok cez membránu spoločne jedným prenášačom v protichodnom smere;

antisense oligonukleotidy: krátké řetězce DNA nebo RNA komplementární k sekvencím genu nebo mRNA, které blokují jejich aktivitu a tím zabraňují syntéze odpovídajícího proteinu;

antisense RNA: nukleotidová sekvencia komplementárna k 5’‑koncu mRNA, ktorá po hybridizácii zabráni väzbe ribozómu na iniciačný kodón, čím zablokuje transláciu;

antisense: antisense konstrukce je taková konstrukce transgenu, jejímž přepisem vzniká RNA, komplementární k mRNA původního genu;

antisense-RNA: RNA komplementární pořadím nukleotidů k mediátorové RNA; párováním nukleotidů antisense-RNA a mediátorové RNA se znemožňuje translace a tím projev příslušného genu;

APC (anaphase promoting complex): multiproteinový komplex účastnící se regulace buněčného cyklu, řídí ubikvitinem zprostředkovanou proteolýzu inhibitorů anafáze a proteolýzu mitotických cyklinů;

aph(3´)II: gen kódující syntézu aminoglykosidfosfotransferázy;

apofytochrom (apophytochrome): fytochromový protein, monomer bez chromoforu;

apomixie (apomixis): nepohlavní rozmnožování (někdy je definována v užším smyslu, tak, že odpovídá agamospermii);

apoplast: prostor vnì buòky;

apoptosa: programovaná buněčná smrt;

apoptóza: programovaná smrť bunky, charakteristické je štiepenie DNA a aktivácia špecifických proteáz;

apoptóza: způsob smrti buňky, při němž dochází k postupné řadě biologických kroků končících degradací DNA a kondenzací případně rozpadem jádra;

apoptóza: způsob smrti buňky, při němž dochází k postupné řadě biochemických kroků končících degradací DNA a kondenzací případně rozpadem jádra;

AP-PCR (arbitrarily primed PCR): PCR s náhodnými primery, polymorfismu se využívá při genetickém mapování;

aquaporiny: proteiny vytvářející kanály, které umožňují osmotický pohyb vody přes membránu vakuoly (aquaporiny TIP) nebo cytoplasmatickou membránu (PIP);

AR: autozomálně recesivní dědičnost;

ARC1 (arm repeat containing 1): gen pro ARC1 s expresí pouze v blizně; při vazbě na SRK je fosforylován. ARC1 je pozitivní efektor inkompatibilní reakce u rodu Brassica;

archegónium (zárodočník): vrecúškovité pletivo vo vajíčku nahosemenných rastlín, v ktorom sa diferencuje samičia gameta;

ataxie: porucha hybnosti způsobená onemocněním nervového systému. Projevuje se nesouměrností pohybů a jejich špatnou koordinací;

ATP-dependentní chromatin remodelující komplexy: multipodjednotkové proteinové komplexy, které narušují strukturu nukleosomů: využívají energii z hydrolýzy ATP k disociaci DNA a histonů;

atrézie: vrozená neprůchodnost dutého orgánu;

atrofie: zmenšení normálně vyvinutého orgánu, na němž se podílí úbytek jeho buněk nebo jejich zmenšení;

autoimunitní choroby: onemocnění vyvolaná tvorbou protilátek proti vlastním tkáním;

autológna transplantácia: transplantácia vlastného tkaniva, ktorá sa používa u pacientov s nádormi a niektorými typmi leukémií. Pred liečbou sa pacientovi odoberie kostná dreň, alebo bunky krvotvorby, ktoré sa získajú separáciou z periférnej krvi a uchovávajú sa zmrazené, pričom ich transplantácia sa prevádza následne po absolvovaní drastickej cytostatickej terapie;

autolýza: rozpad buňky a uvolnění jejího obsahu do prostředí;

autolýza: rozpad buňky a uvolnění jejího obsahu do prostředí;

autosom: jakýkoli chromosom jiný než pohlavní;

autotrofná denitrifikácia: disimilačná redukcia dusičnanov alebo dusitanov autotrofnými (chemolitotrofnými) mikroorganizmami (zdroj uhlíka - CO₂, zdroj energie - jednoduché anorganické látky, napr. elementárna síra, sirovodík, tiosíran, vodík);

auxotrofně‑regulační mutanty (auxotrophic regulatory mutants): mutanty dependentní na látky vyžadované k růstu a zároveň rezistentní vůči analogům aminokyselin;

axenická kultura: kultura určitého organismu bez přítomnosti jiného organismu;

B-A chromozomové translokace: translokace èástí chromozomù A na chromozomy B (akce-sorické), které se při meióze nerovnoměrně rozcházejí do gamet; u kukuřice se jich užívá ke konstrukci definovaných aneuploidů;

bar (bialaphos resistance): gen pro rezistenci vůči herbicidům Bialaphos a Basta, v nichž je aktivní látka fosfinothricin;

bázová excízna oprava (base excision repair): excízna oprava, ktorá odstraňuje modifikované bázy, apurínové, apyrimidínové miesta a jednoreťazcové zlomy;

beta‑limitný dextrín: produkt degradácie škrobu, resp. glykogénu vznikajúci účinkom β‑amylázy.

bezthymové myši: linie myší, které se rodí bez thymu a proto nejsou schopné imunitních reakcí. Rostou v nich i lidské nádorové buňky na nichž se mohou in vivo testovat protinádorové látky;

binární systém: přítomnost dvou plazmidů v bakteriální buňce; jeden z nich předává část své DNA eukaryotní buňce, druhý toto předání umožňuje;

biodegradácia: proces, ktorým nastáva odstránenie škodlivej látky z prostredia metabolickou aktivitou prítomnej biocenózy;

biolistika: transformace buňky nastřelováním inertních kovových projektilů, nesoucích přenášený genetický materiál;

biologická denitrifikácia: disimilačná redukcia dusičnanov alebo dusitanov výsledkom ktorej je tvorba plynných zlúčenín dusíka NO, N₂O, N₂ sprevádzaná uvoľnením energie;

bioreaktor: zariadenie využívajúce určité druhy mikroorganizmov na zabezpečenie určitých etáp výrobného procesu (tu: odstraňovanie dusičnanov a dusitanov z kontaminovaných vodných zdrojov);

bioremediácia: ozdravovanie a regenerovanie kontaminovaného prostredia pomocou živých organiz-mov (mikroorganizmov, nižších a vyšších rastlín);

buněčná linie: klon buněk vzniklý mitózou z jediné parentální buňky;

C pruhování: barvící technika detegující zejména úseky centromerického heterochromatinu v oblasti primární konstrikce chromosomů;

Cables (Cdk5 a Abl substrát): prostředník interakce mezi Cdk5 a kinasou c‑Abl;

capping enzymy: skupina enzymů zajišťujících připojení 7‑methylguanosinové čepičky na 5´ konce mRNA;

CAPS (cleaved amplified polymorphic sequences): metoda založená na PCR, využívá amplifikovaných fragmentů, které jsou štěpeny restrikčními enzymy, aby mohly být použity jako sondy RFLP;

CAT (chloramfenicol acetyltransferase): gen pro chloramfenikolacetyltransferázu;

CBI (codon bias index): číselná hodnota (0 - 1) vyjadrujúca preferenčné využívanie kodónov jednotlivých génov. Čím je hodnota vyššia, tým je expresia príslušného génu vyššia;

cDNA: molekula DNA vzniklá zpětnou transkripcí RNA;

cerebellum: mozeček;

cirkadiální rytmy: periodicky se vyskytující procesy; zde procesy spojené s přechodem rostlin do reprodukčního stavu;

cirkadiánní rytmy: rytmy s periodou přibližně 24 hodiny;

Cockaynov syndróm: ľudské dedičné ochorenie spôsobené defektom v transkripčne-viazanej oprave, prípadne v transkripcii. Pacienti predčasne starnú;

CpG ostrov: úsek DNA bohatý na CG dinukleotidy, nachází se v promotorové oblasti genu a slouží jako regulační oblast, regulován bývá pomocí metylace DNA a následné vazby regulačních proteinů;

crossing-over; výměna nukleotidových sekvencí mezi dvěma homologickými molekulami DNA probíhající zlomem a znovuspojením;

cyklodextrín: neredukujúci cyklický dextrín, α-cyklodextrín obsahuje šesť, β‑cyklo-dextrín sedem a g‑cyklodextrín osem glukózových jednotiek;

cytokiny: nízkomolekulární látka, např. interleukin, vylučované buňkami, které ovlivňují jejich množení;

cytokiny: nízkomolekulární proteiny, které regulují diferenciaci, proliferaci a efektorové funkce buněk imunitního systému;

cytotoxické bunky:  rôzne lymfocyty a makrofágy, ktoré poškodzujú alebo usmrcujú terčové bunky;

cytotoxické buňky: buňky usmrcující jiné buňky buď přímým kontaktem, nebo vylučovanými toxickými produkty;

D1 protein: součást jádra fotosystému II (PSII), která je při nadměrném ozáření poškozena;

databáze PDP: spravuje všechny vyřešené struktury proteinů, všechna data a údaje o struktuře jsou k dispozici na adrese http://www.rcbs.org/pdb/.

defektní myš: myš s definovaným genovým defektem;

desenzitizace: snížení odezvy na interakci agonisty s receptorovým vazebným místem;

desikačně ortodoxní druhy: rostlinné druhy, jejichž semena jsou schopna přečkat desikaci v životaschopném stavu;

desikačně rekalcitrantní druhy: rostlinné druhy, jejichž semena nejsou schopna přečkat desikaci v životaschopném stavu;

diferenciace (differentiation): proces morfologických a fyziologických změn, které provázejí vývoj buňky nezralé v buňku zralou nebo specializovanou;

difrakce: odchylka od přímočarého šíření vln za překážkou s rozměry srovnatelnými s její vlnovou délkou;

digitální forma signálu je číselná hodnota přiřazená intenzitě signálu;

dichogamie: mechanismus zabránění samosprášení spočívající v časově posunutém dozrávání tyčinek a pestíků;

dimer: protein vznikl spojením dvou polypeptidových podjednotek;

dimorfismus (dimorphism): schopnost vegetativně se rozmnožovat alternativně v jednobuněčné či vícebuněčné (pseudohyfální či myceliální) formě;

dispozičná funkcia: funkcia, relatujúca aplikovanú a vnútrobunkovú koncentráciu látky. Ako premenné v dispozičnej funkcii vystupujú fyzikálnochemické vlastnosti látok a biologického systému, ako aj doba expozície;

distálna časť prechodnej zóny (distal part of the transition zone): označovaná aj ako zóna postmitotického izodiametrického rastu, je nehomogénna populácia buniek koreňa, ktorú charakterizuje prechod od bunkového delenia k predlžovaniu;

doména (domain): oblasť proteínu s význačnou terciálnou štruktúrou a charakteristickou aktivitou. Homologické domény sa môžu vyskytovať v rôznych proteínoch;

dominancia: jav, keď príslušná alela génu sa fenotypicky prejaví aj v heterozygótnom stave;

DOPA (3,4dihydroxyfenylalanin): jeden z meziproduktů tvorby melaninu z aminokyseliny tyrosinu;

dvojintróny (twintrons): intróny v intrónoch, intróny zo skupiny II a III sa v niektorých chloroplastových génoch Euglena gracilis nachádzajú v podobe komplexných intrónov pozostávajúcich z tzv. vnútorného a vonkajšieho intrónu;

dvoukomponentní systém (TCS - two-component system): signální mechanismus využívající k přenosu signálu fosforylací His a Asp zbytků, které jsou v nejjednodušším uspořádání součástí dvou samostatných proteinů, mezi nimiž dochází k přenosu signálu;

editovanie RNA (RNA editing): proces posttranskripčnej modifikácie spravidla len kódujúcich úsekov mRNA, výsledkom je molekula RNA, líšiaca sa svojím sekvenčným zložením nukleotidov od matrice DNA, z ktorej bola pôvodne prepísaná.

eikosanoidy: produkty kaskády C₂₀‑polyénovej kyseliny (kyselina arachidónová);

eikozanoidy: skupina biologicky aktívnych látok odvodená od dvadsaťuhlíkových mastných kyselín.

eikozanoidy: skupina biologicky aktívnych látok, ktoré vznikajú oxygenáciou niektorých dvadsať- uhlíkových nenasýtených mastných kyselín;

endocytóza: pohlcovanie vonkajšieho materiálu do vnútra bunky. Zahrnuje fagocytózu a pinocytózu;

endogénna sekrécia: typ extracelulárnej sekrécie, pri ktorej sa sekretovaná látka akumuluje v medzibunkových priestoroch a nevylučuje sa na povrch rastliny (na rozdiel od exogénnej sekrécie, kedy sa sekretovaná látka dostáva von z rastliny buď priamo, alebo do subkutikulárneho priestoru);

endomitóza: úplná nebo částečná duplikace chromozomů v buňce, po které nenásleduje karyokineze (rozchod chromozomů) a cytokineze (rozdělení buňky);

endonukleáza, deoxyribonukleáza: enzym hydrolyzující DNA. Restrikční endonukleáza je deoxyribonukleáza štěpící pouze nukleotidovou sekvenci v dvojvláknové DNA mající dvojnásobnou symetrii kolem svého středu (rotační symetrii);

endosperm: pletivo vzniklé druhým oplozením specificky se vyvíjející v semeni; slouží k výživě rostlinného embrya v průběhu zrání a klíčení;

endotoxiny:  lipopolysacharidy z bunkových stien niektorých baktérií, ktoré po injikovaní in vivo ovplyvňujú imunitu a indukujú tvorbu protilátok;

enkapsidace (encapsidation):proces, při kterém dochází k prostorovému uspořádání strukturních kapsidových proteinů okolo virové nukleové kyseliny nebo při kterém je nukleová kyselina vkládána do prázdné virové kapsidy;

enterální výživa: výživa pacientů aplikovaná perorálně nebo sondou, využívající resorpční schopnosti stěny tenkého střeva při transportu živin do mimobuněčné tekutiny;

entrainment: znovunastavení biologických hodin podle světla;

epigenetická změna: změna nastávající v průběhu vývoje jedince, která je vyvolána změnou exprese příslušného genu beze změny v jeho nukleotidové sekvenci;

epihermafroditismus: hermafroditismus navozený prostřednictvím epimutace;

epikantus: kožní záhyb horního očního víčka překrývající vnitřní oční koutek;

epimutace: dědičná změna projevu daného znaku založená na jiném principu nežli je mutace zodpovědného genu (např. změna jeho metylačního stavu);

epitop (epitope): část receptorového proteinu, specificky rozeznávaná určitým ligandem, který se na ni váže;

epoxidace: adice kyslíku na dvojnou vazbu;

ES buňka: embryonální kmenová buňka, odvozená immortalizací buněk vnitřní buněčné masy časného embrya in vitro;

esenciálne prvky (bioelementy): prvky, potrebné pre zabezpečenie všetkých životne dôležitých funkcií organizmu;

euchromatin: transkripčně aktivní chromatin;

eukaryont: organismus s pravým jádrem, obsahujícím chromozomy a obaleným jadernou membránou;

eukaryotizmus (eukaryotism): koncepcia, podľa ktorej eukaryotická bunka predstavuje integrovaný celok viacerých funkčne špecializovaných, priestorovo oddelených súčastí – kompartmentov. Z hľadiska historického ide o chiméru, ktorá vznikla splynutím niekoľkých pôvodne samostatne žijúcich prokaryotických buniek;

exina: vonkajšia sporopolenínová vrstva steny peľového zrna so stavbou charakteristickou pre rastlinný druh, veľmi rezistentná voči enzymatickej degradácii a kyselinám;

exklúdery kovov: rastliny, ktoré účinne redukujú príjem kovov alebo zabraňujú ich vstupu do nadzem-ných orgánov napriek vysokej koncentrácii v substráte;

exklúzia: zabránenie vstupu cudzorodej látky (škodliviny) do cytosolu plazmatickej membrány;

export a import organelových proteínov (export and import of organellar proteins): systémy transportov proteínov z cytosolu do kompartmentov (export), ako aj v rámci jednotlivých kompartmentov (import);

expresivita: stupeň fenotypového projevu určitého genu. Patologický gen s variabilní expresivitou může způsobit dědičné onemocnění, které má u různých nositelů rozdílný stupeň závažnosti;

extracelulárna sekrécia: sekrécia, pri ktorej sa vylučovaná látka odstraňuje zo sekrečnej bunky;

extratermodynamická závislosť: termodynamická závislosť medzi biologickým parametrom a fyzikálnochemickou vlastnosťou, nameranou v inom systéme;

faktory nekrotizujúce nádory (TNF): majú cytostatické a cytotoxické účinky na nádorové bunky, ale aj iné biologické aktivity;

faradaický signál: proud související s oxidací nebo redukcí elektroaktivní látky (depolarizátoru) na povrchu pracovní elektrody;

farmakofór je priestorové usporiadanie funkčných skupín alebo častí molekuly, ktoré je nositeľom jej biologickej aktivity;

Fc-receptory (FcR): väzbové miesta pre Fc-časti molekúl imunoglobulínov, ktoré sa nachádzajú na povrchu granulocytov, monocytov, makrofágov, lymfocytov a iných buniek;

fermentace aminokyselin (amino acid fermentation): anabolický proces, při kterém je aminokyselina syntetizována producentem z vhodných zdrojů uhlíku a dusíku a v prostředí hromaděna v množstvích dostatečných pro průmyslovou výrobu;

FISH: – fluorescenční in situ hybridizace – molekulárně cytogenetická metoda založená na hybridizaci fluorochomem značené DNA či RNA sondy s cílovou sekvencí;

FISH: (fluorescent  in situ hybridization) český název!;

fotoinhibice: snížení asimilace CO₂ při nadměrném ozáření, které může být doprovázeno fotooxidativním poškozením částí fotosyntetického aparátu;

fotoinhibícia: inhibícia fotosyntézy napr. fotooxidáciou;

fotoinhibícia: inhibícia fotosyntézy napr. fotooxidáciou;

fotokonverse fytochromu (photoconversion): přeměna formy Pfr v Pr, způsobená absorpcí fotonu z dlouhovlnné červené oblasti (max.730 nm);

fotomorfogenese (photomorphogenesis): soubor růstových, vývojových a metabolických procesů a pohybových reakcí, jimiž rostlina aktivně reaguje na světelné podmínky na stanovišti. Světelné podmínky rostliny sledují (monitorují) pomocí specifických receptorů, zvaných fotosenzory;

fotooxidace: oxidace radikály obsahujícími kyslík, které vznikly v atmosféře účinkem UV záření.

fotooxidácia: toxický efekt aktívnych foriem kyslíka cez oxidáciu rôznych molekúl (proteíny, lipidy atď.), ktorý vzniká v závislosti od svetla;

fotooxidatívny stres: zvýšená produkcia aktívnych foriem kyslíka v závislosti od svetla;

fotooxidatívny stres: zvýšená produkcia aktívnych foriem kyslíka v závislosti od svetla;

fotosenzor (photosensor): typ rostlinného fotoreceptoru, který absorpcí fotonu přijímá informaci o světelných podmínkách na stanovišti a zprostředkuje její přenos pro morfogenetické reakce. Fotosenzory jsou např. fytochromy, kryptochromy a fototropin. Fotosyntetické fotoreceptory, absorbující a přenášející energii pro fotosyntézu, nejsou fotosenzory;

fototransformace fytochromu (phototransformation): přeměna formy Pr ve formu Pfr, způsobená absorpcí fotonu z krátkovlnné červené oblasti (max. 660 nm);

fototropin (phototropin): rostlinný fotosenzor, vázaný v plasmatické membráně. Protein váže nekovalentně dvě molekuly FMN jako chromofory. Funkčně je fototropin Ser/Thr proteinová kinasa. Fototropin zprostředkuje signál pro fototropické reakce (pohybové reakce reflektující pozici světelného zdroje);

fytodegradácia: využitie rastlín na degradáciu predovšetkým organických polutantov;

fytoextrakcia (fytoakumulácia): príjem a transport toxických kovov z pôdy a ich uskladnenie v kore-ňoch a výhonkoch;

fytohormon (phytohormone): organická sloučenina syntetizovaná rostlinou, jejíž velmi nízká vnitřní koncentrace vyvolává fyziologickou reakci; často též označovaná jako přirozený regulátor růstu;

fytochelatiny (phytochelatins): peptidy se základní strukturou (γ‑Glu‑Cys)_n‑X, (X: aminokyseliny Gly, Ala, Glu, Ser), které se aktivně účastní detoxikace těžkých kovů především u rostlin. Fytochelatiny tvoří třídu MT‑III v klasifikačním systému meta­lothioneinů;

fytochromy (phytochromes): rostlinné fotosenzory, které zprostředkují informaci o světelných podmínkách na stanovišti pro morfogenetické reakce rostlin. Fytochromy přinášejí mimo jiné specifické informace o poměrech v krátkovlnné (R, red) a dlouhovlnné (FR, far-red) červené oblasti světla. Poměr R/FR je na otevřeném prostranství blízký 1, v porostu klesá úměrně jeho zapojení
a charakteru složení. Fytochromy jsou chromoproteiny, funkční jsou jako homodimery. U krytosemenných rostlin se u jednoho rostlinného druhu vyskytuje několik různých fytochromových proteinů (u Arabidopsis např. 5). Všechny druhy fytochromových proteinů kovalentně vážou stejný chromofor, lineární tetrapyrrol fytochromobilin.Vyskytují se ve dvou různých fotochromických vzájemně reversibilních formách Pr (absorbuje R) a Pfr (absorbuje FR);

fytoremediácia: ozdravovanie a regenerovanie kontaminovaného prostredia pomocou rastlín;

fytosiderofóry: látky (napr. kyselina mugeínová a kyselina avénová), ktoré uvoľňujú kovy naviazané na pôdne častice a následne s nimi tvoria komplexnú zlúčeninu. Funkciu fytosiderofórov môžu spĺňať aj chelatačné proteíny viažúce kovy, ktoré patria medzi metalotioníny alebo fytochelatíny;

fytostabilizácia: využitie tolerantných rastlín na elimináciu mobility toxických kovov v pôde, a to pro-dukciou metabolitov a následným vyzrážaním, prípadne redukciou kovu, čím sa zabráni ďalšiemu transportu a šíreniu kontaminanta;

fytovolatilizácia: spôsob dekontaminácie, keď sa kontaminant transportuje z pôdy do listov, pričom sa konvertuje na prchavé, menej toxické formy;

G pruhování: barvící technika chromosomů založená na použití Giemsova barviva po určitém enzymatickém zpracování preparátů;

gametický imprinting: gametická modifikace genu, která je závislá na pohlaví rodiče a jejímž důsledkem je rozdíl v expresi alely zděděné od otce a od matky;

gametofyt: pohlavná generácia v životnom cykle rastliny;

gametofytická inkompatibilita: vzájemné působení pylu a pestíku je kontrolováno haploidním genomem pylového zrna a diploidním genomem tkáně pestíku. Kompatibilní i inkompatibilní pylová zrna hydratují a klíčí. Růst inkompatibilních pylových láček je zastaven ve čnělce nebo na bliznovém povrchu;

G‑box: promotorový element o sekvenci CCACGTGG, k němuž se vážou transkripční faktory s bazickým leucinovým zipem;

gene knockout: cílené vyřazení studovaného genu, tedy příprava nulové mutace v příslušném genu organismu;

gene knock‑out: vyřazení funkce genu zavedením cílené mutace do genového lokusu za účelem poškození funkce příslušného proteinu tímto genem  kódovaným;

gene tagging: vnášení úseků DNA, obecně označovaných tags (transpozony či T‑DNA), do genomu a následná izolace přilehlých mutovaných oblastí (pomocí plasmid rescue či z genových knihoven za použití tagu jako hybridizační sondy);

geneta (genet): zahrnuje všechny ramety pocházející z jedné zygoty; za předpokladu, že nedošlo k somatické mutaci je geneticky homogenní;

genomový imprinting: označuje různou funkci genu ve vztahu k pohlaví podle toho, zda se dědí od otce nebo od matky;

genová aktivace: modifikace gene tagging pro izolaci genů s přirozeně nízkou či nulovou expresí, jako tag využívá T-DNA nesoucí silný promotor nebo enhancer, po integraci jsou přilehlé kódující sekvence transkripčně aktivovány;

glioblastom: nádor v centrální nervové soustavě obsahující nezralé gliové buňky;

globálna genómová oprava (global genome repair): jedna z dráh nukleotidovej excíznej opravy odstraňujúca široké spektrum poškodení zo všetkých častí genómu;

glutathion (glutathione): tripeptid (γ‑Glu‑Cys‑Gly), který je základní látkou syntézy molekul fytochelatinů. Dále se také glutathion podílí na eliminaci volných radikálů;

glykokalyx: polysacharidový obal mikroorganismů;

gonadoblastom: zhoubný nádor zárodečných buněk;

gonadoliberin (GnRH - gonadotropin-releasing hormon): hypotalamický peptidový hormon jehož funkcí je stimulace hypofýzy k produkci gonadotropinů;

gonadotropin: glykoproteinový hypofyzární hormon jehož funkcí je regulace steroidogeneze v pohlavních buňkách;

gonosom: pohlavní chromosom;

GPI‑kotvený glykoprotein: glykoprotein kotvený volně k buněčné membráně  prostřednictvím vazby s glykosylfosfatidylinositolem a tudíž postrádající  transmembránovou část molekuly;

gynodioecické druhy: druhy, u kterých se vyskytují rostliny samičí a hermafroditní;

gynomonoecické druhy: druhy, u kterých se na téže rostlině nacházeji současně samičí a hermafro-ditní květy;

HECT doména E3 ubikvitinligas: (HECT‑homologous to E6‑AP carboxyl terminus), jedná se o oblast proteinu obsahující konzervativní cysteinový zbytek, ke kterému je přenesen aktivovaný ubikvitin pomocí E2 enzymů. Uvedený cystein tvoří thioesterovou vazbu s ubikvitinem než je ubikvitin přenesen na protein určený k degradaci. Prototypem proteinů obsahujících oblast HECT je protein asociovaný s onkoproteinem E6 lidských papillomavirů, který se podílí na degradaci p53;

hephaestin: multi‑Cu‑ferroxidasa, transmembránový protein nezbytný pro přenos Fe z enterocytů do cirkulace, nazvaný podle řeckého boha pro zpracování kovů;

hepoxilíny: biologicky aktívne dvadsaťuhlíkové hydroxyepoxykyseliny, ktoré okrem iného vplývajú na uvoľňovanie inzulínu (z toho pochádza ich názov);

hereditární hemochromatosa: přetížení organismu železem, způsobené nadměrnou absorpcí Fe z potravy v tenkém střevě a spojené s mutací genu pro protein HFE, který zřejmě absorpci Fe reguluje.

hermafroditní rostlinné druhy: druhy, u kterých jsou ve všech květech přítomny tyčinky i pestíky;

heterochromatin: transkripčně inaktivní chromatin;

heterostylie: mechanismus zabránění samosprášení založený na odlišné lokalizaci blizen a prašníků;

histidinkinasa (HK - histidine kinase): součást dvoukomponentních systémů, kde plní funkci receptoru, proteinkinasa fosforylující histidinové zbytky s využitím ATP jako donora fosfátu;

histidinkinasová doména (transmitter domain): signální doména dvoukomponentních systémů, doména s His zbytkem schopným fosforylace, která je zároveň schopná fosforylovat His zbytek jiné histidinkinasové domény s využitím ATP jako donora fosfátu;

histogram jasu (stupňů šedi): graf zobrazující distribuci pixelů podle jasu (stupňů šedi);

histonacetyltransferasy: enzymy, které přenášejí acetylovou skupinu z acetyl‑koenzymu A na zbytky lysinu v N‑terminálních oblastech histonů; tvoří svébytnou skupinu transkripčních koaktivátorů;

histondeacetylasy: enzymy, které odstraňují acetylové skupiny ze zbytků lysinu v N‑terminálních oblastech histonů;

holofytochrom (holophytochrome): monomer fytochromu, protein s chromoforem;

holoprosencefalie: porucha rozdělení předního mozku;

homeoproteiny: proteiny s motivem homeodomén, jejichž mRNA je kódována homeotickými geny obsahujícími společnou sekvenci 183 nukleotidů (homeobox). Homeoproteiny jsou jaderné proteiny, transkripční faktory, které hrají klíčovou úlohu během vývoje. Účastní se též kontroly buněčného růstu;

homeotické mutanty: mutanty u kterých došlo v důsledku mutace k přeměně určitého orgánu v orgán jiný. U rostlin byly popsány především různé přeměny květních částí;

homeotický gen: gen, jehož mutace podmiňuje přeměnu jedné části těla v jinou část (např. tykadlo v nohu u drozofily); zde se týká květních orgánů;

homologní rekombinace: výměna úseků DNA se stejnou nebo jen nepatrně modifikovanou sekvencí;

Hoosteenovo párování: způsob párování nukleotidů, umožňující vytvořit tří a čyřřetězcové konformace DNA;

hormon: malá molekula syntetizovaná ve specializovaných tkáních vyšších živočichů, která řídí aktivitu jiných specializovaných buněk;

HPt doména (histidine-containing phosphotransfer domain): signální doména dvoukomponentních systémů, doména obsahující histidin, která slouží k přenosu fosfátu mezi dvěma přijímačovými doménami.

hpt, (aphIV): gen hygromycinfosfotransferázu;

hybridizace: renaturace radioaktivní (nebo jinak značené) sondy nukleové kyseliny k DNA nebo RNA prováděné zpravidla pro identifikaci určitého genu nebo transkriptu;

hybridizace: spojení částečně nebo úplně komplementárních řetězců DNA pocházejících z různých molekul DNA nebo podobně spojení DNA řetězce s RNA řetězcem;

hyperakumulátory kovov: rastliny, ktoré sú schopné koncentrovať v nadzemných častiach množstvá vysoko prevyšujúce obsah kovov v pôde alebo v neakumulujúcich rastlinách;

hypofyzace: metoda užívaná v rybářství ke stimulaci umělého výtěru ryb injikací extraktů z rybích hypofýz;

chaperon (z angl. - doprovod , garde): stresová bílkovina účastnící se transportu nově syntetizované bílkoviny na místo určení v buňce. Stabilizuje funkční konformaci bílkoviny a umožňuje renaturaci denaturované bílkoviny;

chondrodysplasie: choroba vyznačující se abnormálním růstem chrupavky;

chorea: nervová porucha spočívající v mimovolních rychlých pohybech, postihujících různé části těla - obličej, ruce, ramena;

chorie (dispersal): šíření jedinců nebo jejich částí větrem, živočichy ... na jiná stanoviště (např. anemochorie je šíření větrem);

chromatin-remodelující komplex: multiproteinový komplex schopný modifikovat vlastnosti chromatinu, a tím ovlivňovat genovou expresi;

chronopotenciometrická analýza: měření času potřebného ke změně potenciálu elektrody (dt/dE, kde T je čas a E je potenciál) při zachování konstantního proudu v závislosti na potenciálu;

IC₅₀: inhibičná koncentrácia látky spôsobujúca 50 %-nú inhibíciu rastu modelového mikroorga-nizmu v porovnaní s kontrolou bez inhibítora;

ICE‑protéáza: proteáza upravující prekurzor interleukinu 1 na funkční molekulu (interleukin‑1 converting enzyme);

ID₅₀: množstvo látky, ktoré vyvolá 50 %-nú inhibíciu enzýmovej aktivity;

imobilizácia mikroorganizmov: adsorpcia mikroorganizmov na povrchu nerozpustných nosičov (piesok), alebo imobilizácia primiešaním do rôznych, spravidla vodorozpustných polymérov (alginát).

imunoglobuliny: protilátky vytvářené B-lymfocyty v odpovědi na cizí molekulu nebo mikroorganismus;

imunosupresívna látka: väčšinou bielkovina, ktorá inhibuje mitotické procesy imunitných buniek, najmä T a B lymfocytov;

imunotoxin: komplex toxického proteinu s protilátkou nebo jejím fragmentem namířeným proti určitým buňkám, tkáni;

inbríding: příbuzenské křížení vedoucí ke zvyšováni stupně homozygotnosti;

indikátory kovov: rastliny, pri ktorých koncentrácia kovov v pletivách odráža koncentráciu kovov v pôde;

indukovaná hyperakumulácia: zvýšenie účinnosti fytoremediácie pomocou acidifikácie pôdy alebo aplikáciou chemických zlúčenín, ktoré viažu (chelátujú) kovy, a tak zvyšujú ich príjem a translokáciu v rastline;

induktívny transportný systém: systém, ktorého syntéza v rastlinách závisí od prítomnosti trans-portovanej látky;

informozom (informosome): volná, na ribozomy nevázaná  mediátorová RNA (mRNA) v komplexu s proteiny, mRNA ve formě tohoto ribonukleoproteinu je maskována a není schopna translace.

inkompatibilita plazmidů (plasmid incompatibility): neschopnost trvalého udržení plazmidu ve společném hostitelském klonu s jiným (téže skupiny);

inkompatibilita: mechanismus zabraňující samosprášení na základě molekulárních interakcí mezi pylovým zrnem a pestíkem;

integrovaná fyziologická jednotka (integrated physiological unit - IPU): část klonu, která je fyziologicky integrována (v rámci ní probíhá transport zdrojů);

interleukin: heterogenní skupina cytokinů regulujících hlavně rozličné aspekty vývoje a aktivace leukocytů;

interleukíny: imunoregulačné polypeptidy a glykoproteíny, ktoré produkujú makrofágy, lymfocyty, ale aj iné bunky;

intina: pektocelulózová vnútorná vrstva steny peľového zrna;

intron (intron): sekvencia DNA zloženého génu, ktorého transkript sa pri posttranskripčnej úprave zostrihom vyštiepuje z primárneho transkriptu a preto neprechádza do výslednej RNA (mRNA, rRNA alebo tRNA);

invazivní růst (invasive growth): růst buněk do pevného agarového média;

inzerční mutageneze: indukce mutace daného genu způsobená inzercí určité sekvence DNA (např. mobilního genetického elementu);

iPCR: inverzní PCR, metoda amplifikace úseků DNA, které jsou vně studované sekvence;

IS‑elementy (syn. IS sekvencie - IS-elements): prokaryotické transpozóny, ktoré okrem génov kódujúcich ich transpozíciu, neobsahujú ďalšie gény;

ischemická kardiomyopatie: onemocnění srdeční svaloviny způsobené vlivem nedostatku kyslíku, které může vést k jejímu poškození až odumření;

isochromosom: chromosom, který má obě ramena strukturně i geneticky identická;

jaderný plak (spindle pole body): mikrotubulární organizátor u kvasinek, funkčně ekvivalentní centrosomům; několikavrstevná diskovitá struktura integrovaná do jaderné membrány;

karyotyp: soubor chromosomů jádra tělní (somatické buňky) charakteristický pro určitý druh organismu;

katatoxický adaptačný mechanizmus: adaptačný mechanizmus, pri ktorom sa zvyšuje rezistencia odstránením stresového faktoru;

katatoxický adaptačný mechanizmus: adaptačný mechanizmus, pri ktorom sa zvyšuje rezistencia odstránením stresového faktoru;

kationtové difúzní přenašeče (cation diffusion facilitators): nedávno objevená rodina membránových transportérů vyskytující se u bakterií, kvasinek, živočichů i rostlin. Jejich funkce spočívá v transportu kovů, a to především iontů Zn²⁺ a Cd²⁺;

killer kmen: kmen produkující látku (toxin) negativním způsobem ovlivňující kmen citlivý (sensitivní);

kinasa II proteinu t - Cdk5 (cyklin dependentní kinasa 5) neboli nclk (neuronal Cdc2‑like protein kinase);

knock-out myši:- laboratorní kmen, kde byl cílenou mutagenezí vyřazen studovaný gen;

koaktivátor: pozitivní regulátor transkripce, který aktivuje transkripci v součinnosti se sekvenčně specifickými transkripčními faktory;

koaktivátory a korepresory transkripce: proteiny, které váží aktivátor (acetylasa histonů) nebo represor (deacetylasa histonů) transkripce. Vazba k DNA je zprostředkována dalšími proteiny (kofaktory);

kohesin (cohesin): protein udržující kohesi chromatid, někdy označovaný jako „molekulární lepidlo“;

kolobom: vrozený defekt nevytvoření určitých tkání, rozštěp;

kolóniotvorné jednotky (KTJ) (colony forming units - CFU): počet živých buniek, resp. zhlukov buniek, schopných po prenesení na vhodné živné médium tvoriť kolónie;

komplex cytochrómov bc₁: enzýmový komplex ubichinol‑cytochróm c oxidoreduktázy mito-chondriálneho respiračného reťazca;

komplexné plastidy (complex plastids): plastidy, ktoré sú obkolesené viac ako dvomi membránami (3 – Euglenophyta a Dinophyta, 4 – Heterokontophyta, Haptophyta, Eustigmatophyta, Cryptophyta, Chlorarachniophyta, Apicomplexa). Ich pôvod vysvetľuje hypotéza o sekundárnej endosymbióze;

kongenér: ktorýkoľvek izomér ktoréhokoľvek homológu, tj. jeden z možných substitučných derivátov molekuly;

kongenitální: vrozený;

konstitutivní promotor: promotor podmiňující stálou expresi ve všech buňkách a orgánech;

konšpecifický: synonymné druhy majúce rovnaké morfologické a fyziologické vlastnosti;

konštitutívny transportný systém: systém, ktorého syntéza je približne rovnaká bez ohľadu na prí-tomnosť transportovanej látky;

kontig: pomyslný delší souvislý úsek klonované DNA, obsažený v několika YAC, který je fyzikálně mapován;

konvenční nukleotidová sekvence: (konsensus sekvence) - ideální sekvence nukleotidů, odvozená z podobných sekvencí, vážících určitý transkripční faktor;

konvergencia: vývoj podobných štruktúr (orgány, molekuly atď.) pod vplyvom rozličných podmienok pri odlišných líniách potomkov;

korepresor: negativní regulátor transkripce, který působí v součinnosti s represorem, a to tak, že stimuluje jeho aktivitu;

kortex (cell cortex): periferní oblast buňky pod cytoplasmatickou membránou;

koryneformní bakterie (coryneform bacteria): saprofytické bakterie, reprezentované rody Coryne-bacterium a Brevibacterium, které jsou schopny přeměňovat glukózu z 30 až 50 % na glutamovou kyselinu. Někdy jsou proto označovány jako bakterie produkující glutamovou kyselinu (glutamic acid producing bacteria);

kotransport: transport látok cez membránu spoločne, rovnakým smerom.

kryptický promotor: promotor, který během evoluce ztratil funkci, resp. regulovaný úsek DNA;

kryptochromy (cryptochromes): fotosenzory, které absorbují záření v oblasti modrého světla s přesahem do oblasti záření UV. Zprostředkovávají informace pro růstové, vývojové a metabolické procesy, nepřenášejí však informaci o směru dopadajícího světla. Chemicky jsou proteiny se dvěma nekovalentně vázanými chromofory ‑ FAD a pterinem nebo deazaflavinem. V buňce jsou lokalizovány v jádře. U krytosemenných rostlin byly dosud identifikovány u jednoho rostlinného druhu dva kryptochromové proteiny, funkce jsou značně redundantní;

kvazivalentní vazba (quasiequivalent bonding): interkapsomerní interakce, které nejsou zcela ekvivalentní, ale mírně se liší vzdáleností a úhlem;

kyselina abscisová (ABA): (2‑cis, 4‑trans, 1S)‑5‑(1‑hydroxy‑2,6,6-trimethyl‑4‑oxo‑2‑cyklohexen-1‑yl)‑3‑methyl‑2,4‑pentadienová kyselina; rostlinný hormon účastnící se regulace zrání a klíčení semen;

lantibiotikum (lantibiotic): bakteriocín obsahujúci v molekule štruktúru lantionínu Ala‑S‑Ala;

LCR: (ligase chain reaction)  metoda při níž dochází k opakované ligaci oligonukleotidů na matrici, kterou může být i genomová DNA. Slouží pro detekci bodových inzercí nebo mutací, na jejím principu je založena RED metoda detekce délky expandovaných repetic;

LEA (late embryogenesis abundant) proteiny: proteiny syntetizované v maturační fázi embryogenese; nutné pro navození desikační tolerance semen;

leukotriény: biologicky aktívne karboxylové kyseliny s troma konjugovanými dvojitými väzbami v molekule;

lipofuscinoidní pigmenty: koncové produkty oxidace biologických membrán s fluorescenčními vlastnostmi podobnými lipofuscinu

lipooxygenasy: enzymy katalyzující oxidaci nenasycených mastných kyselin malonaldehyd: propandial;

lipoxíny: skupina biologicky aktívnych dvadsaťuhlíkových kyselín s troma hydroxylovými skupinami; môžu vznikať interakciou lipoxygenázových dráh, z čoho pochádza ich názov (lipoxyge-nase interaction products);

lipozómy: uzavreté sférické vezikuly tvorené jednou (unilamelárne lipozómy) alebo niekoľkými dvojvrstvami lipidov (multilamelárne lipozómy);

lokus: poloha nebo umístění určitého genu na chromozomu;

LTR (long terminal repeat): dlouhé koncové repetice. Sekvence DNA, charakteristické pro retroviry a retrotransposony. Nacházejí se na obou koncích extrachromosomální lineární dvouřetězcové DNA, vzniklé reverzní transkripcí těchto retroelementů, a po jejím začlenění do chromosomu i na obou koncích provirové a retrotransposonové DNA;

lyonizace: proces náhodné inaktivace jednoho z X chromozomů u žen;

lyzigénny spôsob vzniku sekretorickej štruktúry: pri vzniku štruktúry dochádza k dezintegrácii buniek v mieste utvárania medzibunkového priestoru;

MAF:  faktor aktivujúci makrofágy. Je to zmes lymfokínov vyvolávajúcich aktiváciu makrofágov. Je totožný s interferónom-;

makromelanofory (macromelanophores): polymorfní pigmentové buňky o průměru 400 - 500 m u některých druhů ryb rodu Xiphophorus;

MAP (microtubule-associated proteins): proteiny asociované s mikrotubuly; jejich představitelem je např. protein t, jehož hyperfosforylovaná forma se hromadí v mozcích pacientů s Alzheimerovou nemocí;

mapovanie receptora (receptor mapping): nepriama, deduktívna charakterizácia tvaru makromolekulového väzbového miesta na základe väzbových dát série látok, ktoré sa na receptor špecificky viažu;

matorral xerófilo: typ suchomilnej vegetácie mexických púštnych oblastí s krovitým podrastom;

medzibunkový resp. vnútrobunkový komunikačný systém: signálna molekula ovplyvňuje v rámci uvedeného systému funkciu vlastnej resp. inej bunky;

melanocyty (melanocytes): finální pigmentové buňky u ptáků a savců, diferenciační mezistupeň pigmentových buněk u ryb a obojživelníků;

membrány na bázi tekutých emulzí (emulsion liquid membranes): systémy sestávající z vodných kapek, rozptýlených v organické fázi, která tvoří kulovité útvary, dispergované v externí vodní fázi. Izolace založená na těchto systémech umožňuje reakci substrátu s enzymem v interní vodní fázi na produkt, který se hromadí po průchodu organickou membránou v externí vodní fázi;

meristém: pletivo obsahující buňky schopné dělení;

metalothioneiny (metallothioneins): skupina peptidů (M_r 500 ‑ 7000) s vysokým obsahem cysteinu. Prostřednictvím sulfhydrylových skupin váží těžké i esenciální kovy a aktivně se podílejí na buněčné metaloregulaci. Metalothioneiny jsou rozděleny do tří tříd (MT‑I, MT‑II a MT‑III);

methylace DNA: kovalentní modifikace cytosinových zbytků v pozici 5 pyrimidinového kruhu; připojením methylové skupiny k cytosinům v promotorových oblastech genů dochází ke snížení transkripční kompetence;

metoda nejmenších čtverců: metoda spočívající v minimalizaci druhých mocnin odchylek; slouží k určení parametrů regresní funkce;

microarrays: laboratorní soubory jednotlivých klonů denaturované cDNA na mikrodestičkách, používané k identifikaci souborů mRNA z určitého konkrétního genu;

Michaelisova konstanta: koncentrace substrátu, při níž je dosaženo poloviny maximální reakční rychlosti;

mikrociny (microcins): antibiotické substance produkované bakteriemi čeledi Enterobacteriaceae, podobné kolicinům, ale o Mr < 10.000 Da; jsou syntetizovány ve stacionární fázi růstu produkčních kultur;

mikrofiltrace: izolační technika umožňující oddělit - s využitím semipermeabilních membrán - částice, jejichž velikost kolísá v rozmezí 0,1 ‑ 10 mm;

mikromelanofory (micromelanophores): pigmentové buňky ryb, tvořící základní šedé zbarvení kůže; průměr 100 - 200 m;

minimálna inhibičná koncentrácia (MIC) (minimal concentration of inhibition): najnižšia koncentrácia látky, ktorá spôsobuje 100 %-nú inhibíciu rastu a rozmnožovania citlivých mikroorganizmov v porovnaní s kontrolou bez inhibítora;

minimálna mikrobicídna koncentrácia (MMC) (minimal microbicidal concentration): najnižšia koncentrácia látky, ktorá je schopná usmrtiť exponovaný mikroorganizmus.

mitotický kontrolní bod (mitotic checkpoint): kontrolní, který dohlíží na správnou strukturu a funkci celého mitotického aparátu; je založen na sledování interakce kinetochorů s mikrotubuly, v případě poruchy vyvolá zablokování buněčného cyklu; jeho význam spočívá v udržení stability genomu;

mnohonásobná rezistencia (mdr - multiple drug resistance, PDR - pleiotropic drug resistance): rezistencia buniek proti viacerým štruktúrne a funkčne odlišným toxickým látkam. Môže byť výsledkom mutácie jediného génu alebo amplifikácie génového produktu zo siete mdr, resp. PDR génov;

mnohonásobná rezistencia (multiple or pleiotropic drug resistance): rezistencia buniek proti viacerým štruktúrne a funkčne odlišným metabolickým inhibítorom, môže byť výsledkom mutácie jediného génu alebo nadprodukcie génového produktu niektorého zo siete génov PDR;

mnohonásobná rezistencia (pleiotropic or multiple drug resistance): rezistencia buniek proti viacerým štruktúrne a funkčne odlišným toxickým látkam, spôsobená ich efluxom z bunky. Môže byť výsledkom mutácie jediného génu alebo nadprodukcie génového produktu niektorého z génov sietí YAP, resp. PDR;

mobilizace plazmidu (plasmid mobilization): přenos kopie nekonjugativního plazmidu do reci-pientní bakteriální buňky během konjugace iniciované plazmidem konjugativním, současně přítomným v donorové buňce, spolu s jeho kopií;

modifikovaný rekombinantní protein: v syntetickém genu upravená sekvence nukleotidů tak, aby v produkované molekule bakteriemi Escherichia coli byl sled aminokyselin podle záměru experimentátora;

modul (module): opakující se stavební jednotka rostlinného těla vytvářející modulární strukturu rostlinného těla;

monoecické druhy: druhy, u kterých jsou na rostlinách přítomny současně samčí a samičí jednopohlavné květy;

monofyletický: majúci jedného spoločného predka;

monokíny: imunoregulátory s funkciou lokálnych hormónov sekretované makrofágmi a monocytmi;

mononukleárový fagocytárny systém (MFS): tvoria ho tkanivové makrofágy, krvné monocyty a ich prekurzorové bunky v kostnej dreni;

mucigél: sliz pokrývajúci povrch koreňa (hlavne koreňovú čiapočku), ktorý je zložený z polysacharidov a polygalakturónových kyselín;

multisubstrátové efluxní systémy: (multidrug efflux systems) obecně se v buňkách od bakterií až po člověka vyskytující, širokou ligandovou specificitou se vyznačující, v membráně situované a bílkovinnými molekulami tvořené zařízení, které za spotřeby buněčné energie provádí aktivní transport toxických molekul z buňky ven;

Munc18a – protein p67^Munc18a: člen rodiny proteinů Sec1. Má schopnost vázat se na syntaxin 1A a znemožnit interakci mezi syntaxinem 1A a VAMP 2;

mutantní myš: myš s mutací v genomu;

myelosupresia: potlačenie krvotvorby v kostnej dreni, vyvolané vonkajšími faktormi (cytostatiká, ionizujúce žiarenie, vírusová infekcia, jedy a pod.);

myoklonie: krátké svalové záškuby;

n‑3 MK: mastné kyseliny  ktoré majú dvojitú väzbu na 3. atóme uhlíka od metylového konca;

n‑6 MK: mastné kyseliny, ktoré majú dvojitú väzbu na 6. atóme uhlíka z metylového konca;

náhodne amplifikovaná polymorfná DNA (randomly amplified polymorpfic DNA -. RAPD) modifikácia PCR, pri ktorej sa používajú priméry ľubovolnej sekvencie a málo prísne podmienky pri reakcii (nižšia teplota pripojenia než je optimum);

narušování (disturbance): porušení vytvořené rostlinné biomasy např. pastvou, erozí, ohněm, ...;

nefaradaický signál: proud související se změnami diferenciální kapacity elektrodové dvojvrstvy v důsledku adsorpce (desorpce) povrchově aktivních látek;

nehomologická oprava (non-homologous end-joining repair): spája dvojreťazcové zlomy bez potreby výraznej sekvenčnej homológie medzi koncami DNA;

nekróza: geneticky neřízená smrt buňky v důsledku jejího těžkého poškození vnějším zásahem;

NES: (nuclear export signal) jaderný exportní signál je sekvence aminokyselin nezbytná pro aktivní transport proteinu z jádra do cytoplazmy;

neuromediátor (též neurotransmiter): látka, která po uvolnění z nervového zakončení umožňuje chemický přenos nervového signálu;

N-konec proteinu: proteinový řetězec má dva konce. Jeden zakončený karboxyskupinou a druhý (N - konec) aminoskupinou;

NLS: (nuclear localisation signal) signál pro jadernou lokalizaci.je aminokyselinová sekvence, která zabezpečuje transport posttranslačně modifikovaného proteinu z Golgiho aparátu do jádra, kde je tato sekvence odštěpena;

Northern blot: přesávka RNA;

nosná kapacita prostředí (carring capacity): maximální množsví jedinců sledované populace, které je schopno existence na daném stanovišti;

npt: gen pro neomycinfosfotransferázu;

nukleace mikrotubulů (nucleation): proces, při kterém dochází k zakládání struktury nových mikrotubulů na centrosomech; nukleačním místem jsou tzv. γ‑tubulinové prstence, které usnadňují překonání kinetické bariéry pro vznik prvního tubulinového oligomeru;

nukleosom: základní jednotka chromatinu představující částici, která sestává z oktameru histonů (H2A/H2B/H3/H4)₂, jedné molekuly histonu H1 a úseku DNA o délce 160 ‑ 240 bp.

nukleotidová excízna oprava (nucleotide excision repair): excízna oprava, ktorá odstraňuje rozmanité poškodenia na fragmente DNA o dĺžke 25-30 báz;

null myš: mutantní myš s takovým defektem v genu, který zcela vylučuje funkci genového produktu.

obal buněčný (cell envelope): v biologii bakteriální buňky komplex jejích povrchových vrstev: buněčné stěny, periplazmatického prostoru a plazmatické membrány;

oddenek (rhizome): stonek rostoucí pod povrchem půdy;

oktadekanoidy: produkty kaskády C₁₈-polyénových kyselín (kyselina linolová a linolénová);

omega element: intron mitochondriálneho génu špecifikujúceho 21S rRNA mitochondriálneho ribozómu, ktorý obsahuje ORF kódujúci proteín zodpovedný za transpozíciu w elementu z kmeňov w⁺ do w^-

onkogen (oncogene): mutantní varianta protoonkogenu, která se podílí na neoplastické transformaci;

onkogen: gen kódující bílkovinu stimulující přeměnu normální buňky na nádorovou;

onkonasa (onconase): ribonukleasa izolovaná z žabích vajíček nebo ranných žabích embryí s protinádorovým efektem;

onkosupresorový gen (oncosuppressor gene): gen potlačující nádorový projev;

oprava homologickou rekombináciou (homologous recombination repair): oprava pomocou homologickej rekombinácie, v rámci ktorej poškodený úsek DNA získa genetickú informáciu z nepoškodeného homológu (napr. sesterskej chromatídy, homologického chromozómu). Opravuje predovšetkým dvojreťazcové zlomy;

oprava chybne spárovaných báz (mismatch repair): excízna oprava, ktorá opravuje chyby, ktoré vznikajú počas replikácie DNA chybnou inkorporáciou bázy a chyby v heteroduplexoch po rekombinácii medzi DNA s príbuznými sekvenciami;

ORF (open reading frame): otevřený čtecí rámec. Úsek DNA vymezený iniciačním a terminačním kodonem tak, že může kódovat souvislý a dostatečně dlouhý polypeptidový řetězec;

ORF: open reading frame, otevřený čtecí rámec;

ori místa: počátek replikace chromozomu;

oscilátor (pacemaker): skupina buněk, která je schopna endogenních (tj. geneticky vrozených) oscilací v tvorbě specifických proteinů;

osteoklast (osteoclast): specializovaná mnohojaderná buňka monocytické/makrofágové linie, která má schopnost resorbovat kostní tkáň;

oxidatívny stres (oxidative stress): stres vyvolaný toxickými formami kyslíka: singletom kyslíka, superoxidovými voľnými radikálmi (O₂^‑), peroxidom (O^2‑) a voľnými hydroxylovými radikálmi (OH );

oxidatívny stres: porušený metabolizmus kyslíka so zvýšenou produkciou jeho aktívnych foriem;

oxylipíny: substráty lipidickej povahy podliehajúce oxidačnému spracovaniu;

Pak1 kinasa (p21-activated kinase 1): efektor G-proteinu Rac při působení na aktinová filamenta. Pak 1 přímo reguluje polymeraci aktinu;

papilární buňky: protáhlé buňky, které vytváří povrch blizny;

parentální imprinting: aktivace nebo inaktivace genu (zejména změnou metylačního stavu DNA) v závislosti na tom, zda byla příslušná alela vnesena do genomu potomstva samčí nebo samičí gametou;

parietálne postavenie: postavenie v nád väznosti na bunkovú stenu, alebo stenu zárodočného mieška.

PCB (polychlórované bifenyly): skupina substitučných derivátov bifenylu, komerčne vyrábaná jeho priamou chloráciou v prítomnosti katalyzátora;

PC‑komplexy (PC‑complexes): fytochelatinové komplexy dělíme na nízkomolekulární (LMW – low‑molecular weight) vznikající v cytoplasmě a vysokomolekulární (HMW – high‑molecular weight) komplex vznikající ve vakuole. Vazba atomů kovů do PC‑komplexů je základním principem jejich transportu a metabolické inaktivace.

PCR (polymerase chain reaction): metoda amplifikace in vitro specifikovaného úseku DNA ohraničeného syntetickými oligonukleotidy, renaturovanými s komplementárním vláknem;

PCR: (polymerase chain reaction) polymerázová řetězová reakce;

penetrance: procento jedinců se specifickým fenotypem mezi všemi nositeli genu. Gen má sníženou penetranci, jestliže pouze část nosičů má příslušný znak nebo chorobu;

period: zkratka per, název genu biologických hodin hmyzu;

peroxidace lipidů: řetězové peroxidace nenasycených mastných kyselin iniciované volnými radikály;

petala: korunní lístky;

pixel: element digitalizovaného obrazu, který je charakterizován číslem odpovídajícím stupni šedi resp. jasu;

plasmid rescue: vystřižení vnesené plazmidové DNA z genomu transformanta společně s přilehlými úseky genomické DNA a její recirkulace, po transformaci bakterie takovým plazmidem jsou charakterizovány úseky genomické DNA;

plasmid rescue: zpětné klonování DNA vložené do genomu v plazmidu E. coli.

plastidový faktor (plastid factor): doposiaľ chemicky či fyzikálne neidentifikovaný činiteľ(e) ge-nerovaný plastidmi, ktorý reguluje expresiu v jadre lokalizovaných génov pre plastidové proteíny;

plazmid: DNA, která není integrována do bakteriálního chromozomu a replikuje se samostatně;

plazmid: DNA, která není integrována do bakteriálního chromozómu a replikuje se samostatně;

plazmidový kointegrát: struktura vzniklá spojením DNA dvou plazmidů.

plodolisty: listové útvary krytosemenných rostlin, nesoucí vajíčka; srůstají v pestík;

polutanty: látky prítomné v ekosystéme vo vyššej koncentrácii ako je ich prirodzená koncentrácia. Vznikajú ľudskou činnosťou a majú škodlivé účinky na životné prostredie;

polyény: mastné kyseliny s viac ako dvoma dvojitými väzbami v reťazci;

polylinker: plazmidový úsek s unikátními restrikčními místy pro několik endonukleáz;

polynenasýtené mastné kyseliny: mastné kyseliny s viac ako dvoma dvojitými väzbami v molekule;

poriny: bílkovinné molekuly tvořící jako oligomery (nejčastěji trimery) vodou naplněné kanálky, pronikající vnější membránou gramnegativní bakterie a umožňující průnik hydrofilních molekul (živin) vnější membránou do periplasmového prostoru k membráně cytoplasmatické.

presekvencia (presequence): N‑terminálna časť jadrom‑kódovaných organelových prekurzorov (preproteínov u chloroplastov, prepeptidov u mitochondrií), nesúca informáciu pre transport príslušného prekurzora z cytosolu do organely;

prietoková separácia (flow sorting): hladký neprerušovaný pohyb zabezpečujúci oddelovanie alebo triedenie;

primární bunìèná stìna: vrstva bunìèné stìny pøilehlá ke støední lamele, vytváøí se bezprostøednì po bunìèném dìlení;

primární kořen (primary root): kořen vyrůstající z kořenového pólu embrya;

primární stonek (primary stem): stonek vyrůstající ze stonkového pólu embrya;

primárny endosymbiont (primary endosymbiont): prokaryont v eukaryontovi; ak sú plastidy obalené len dvomi membránami (plastidy vyšších rastlín, zelených a červených rias, cyanoplasty glaukocystofýt), predpokladá sa, že sú produktom primárnej endosymbiózy (pohltenie cyanobaktérie nefotosyntetizujúcim eukaryotom);

primordium: organizovaný shluk buněk, dávající vznik novému orgánu;

processing (posttranslačná úprava): proces, pri ktorom okamžite vznikajúci proteín získava svoju oligosacharidovú „značku“ v podobe Glc₃Man₉GlcNAc₂ polysacharidu, ktorý sa postupne upravuje v priebehu vnútrobunkového transportu proteínu z lume­nu ER do trans‑Golgiho aparátu a ďalej do cieľových štruktúr bunky, alebo do mimobunkového priestoru - sekrécia;

profesionálne fagocyty: leukocyty, ktoré majú vo svojej cytoplazmatickej membráne FcR. Patria sem neutrofily, eozinofily, monocyty a makrofágy;

programovaná smrt buňky: geneticky řízený sled pochodů končící smrtí určité buňky;

programovaná smrt buňky: geneticky řízený sled pochodů končící smrtí určité buňky;

prokaryont: bakterie a aktinomycety, jejichž genetický aparát je tvořen jediným chromozomem. Neobsahuje jadernou membránu;

prolaps mitrální chlopně: drobná porucha mitrální chlopně, která se při stahu levé komory mírně vydouvá do levé síně;

promastigot: bičíkatá životní forma L. major.

promotter tagging: metoda izolace a charakterizace promotorů využívá T-DNA s bezpromotorových selekčním markerem poblíž pravé hraniční oblasti jako tag, po integraci v blízkosti promotoru dochází k transkripci selekčního markeru.

proofreading aktivita: korektorská funkce některých DNA polymeráz. Při zařazení nesprávného nukleotidu se uplatní jejich 3`->5’exonukleázová aktivita, odštěpí se chybně inkorporovaný nukleotid a polymerace může probíhat dál. V PCR systému to umožní amplifikaci mnohem delších úseků DNA;

prostaglandíny: biologicky aktívne nenasýtené karboxylové kyseliny, ktoré obsahujú vo svojej molekule cyklopentánový kruh;

prostorové rozlišení (spatial resolution) obrazu: množství pixelů tvořících obraz (součin počtu pixelů v horizontální a vertikální ose obrazu);

proteazom (proteasome, prosome, multicatalytic proteinase complex): nelysozomální proteáza složená z více podjednotek typu ₇₇₇₇, značně konzervativní v evoluci, má 5 - 6 enzymových aktivit u buněk eukaryot a regulační úlohu v mnoha buněčných pochodech;

protein p25 – produkt N‑koncového proteolytického štěpení p35 se zachovanou schopností aktivovat Cdk5. Vzniká při působení stresových faktorů a ohlašuje apoptosu neuronů;

protein p35 - aktivátor Cdk5. Označuje se též jako nck5a (neuronal cyclin-dependent kinase 5 activator). Spolu s proteinem p25 a proteinem 39 vytváří skupinu aktivátorů Cdk5;

protein p39 – aktivátor Cdk5 odlišný od p35. Označuje se též jako nck5ai (neuronal cyclin- dependent kinase 5 activator isoform).

proteinkinasy MAPK: proteinkinasy aktivované mitogeny. U savců existují tři hlavní skupiny MAPK, všechny aktivované kaskádou proteinkinas. Všechny tři skupiny MAPK, ERK (extracelulárním signálem regulovaná kinasa), p38 kinasa a JNK (c‑Jun NH₂ koncové kinasy), také známé pod názvem SAPK (stresem aktivované MAPK), mají dvě fosforylační místa v motivech Thr‑Glu‑Tyr, Thr‑Gly‑Tyr a Thr‑Pro‑Tyr;

proteinové isomery: funkčně příbuzné proteiny lišící se navzájem v primární struktuře;

proteíny typu ABC (ATP binding cassette proteins): proteíny obsahujúce definované sekvencie aminokyselinových zvyškov zodpovedných za väzbu ATP. Hydrolýza ATP u transportných proteínov je zdrojom energie pre transport substrátu cez membránu.

proteíny typu ABC (ATP binding cassette proteins): proteíny obsahujúce definované sekvencie zvyškov aminokyselín, ktoré sú zodpovedné za väzbu s ATP. Hydrolýza ATP u transportných proteínov je zdrojom energie pre transport substrátov cez membránu;

proteíny typu MFS (major facilitator superfamily proteins): transportné proteíny bunkových membrán využívajúce elektrochemický potenciál protónov ako zdroj energie pre transport substrátov cez membrány.

proteom: soubor proteinů, které vznikají expresí určitého genomu;

protoonkogen (protooncogene): buněčný gen, který po aktivaci působí jako onkogen, tj. vyvolává neoplastickou transformaci buňky;

protoonkogen (protooncogene): strukturní gen eukaryotické buňky, který kóduje protein podílející se na regulaci proliferace a diferenciace;

provirus, provirová DNA: genomová DNA virů nebo dvouřetězcová DNA vzniklá reverzní transkripcí retrovirové RNA začleněné do chromosomu hostitelské buňky;

PR‑proteíny (pathogenesis related): početná a rôznorodá skupina stresových proteínov, ktoré všeobecne prispievajú k zvýšenej odolnosti rastlín hlavne voči patogénom;

přenosová rozpouštěcí voltametrie: postup oddělující akumulační krok od voltametrického měření přenosem pracovní elektrody s akumulovanou látkou z roztoku této látky do roztoku základního elektrolytu;

přepnutí vazebné specifity (switching the bonding specificity): změna konformace molekul VP1 během sebeuspořádávání polyomavirové kapsidy v závislosti na symetricky odlišných požadavcích prostředí;

přerušený otevřený čtecí rámec: cílené vyřazení studovaného genu, např. vložením vhodného selekčního markeru;

příčná spojení mikrotubulů (crossbridges): útvary vzájemně spojující dva podélně ležící mikrotubuly; udržují trojrozměrnou strukturu mitotického vřeténka.

přijímačová doména (receiver domain): signální doména dvoukomponentních systémů, doména katalyzující přenos fosfátu na svůj Asp zbytek využívající fosfohistidinový zbytek jako donora fosfátu;

pseudobarvení (pseudocolouring): bodová úprava (point operation) kontrastu obrazu, při které se určitému stupni šedi přiřazuje určitá barva.

pseudohyfální růst (pseudohyphal growth): vytváření fragilního řetězce buněk, vznikajícího nedokonalým oddělením protáhlých buněk při pučení;

pullulan: glukánový produkt kvasinkám podobnej huby - Aerobacterium pullulans; špecifický substrát pre pullulanázu;

pylový determinant/samčí ligand: pylový protein, pomocí kterého je bliznou rozeznáván pyl shodného S‑haplotypu. U rodu Brassica je samčím ligandem protein SCR ze skupiny PCP;

Q pruhování: barvící technika vyvolávající vznik světle fluoreskujících pruhů na chromosomech po obarvení chinakrinovými sloučeninami;

QBSR (quantitative biodegradation-structure relationships): metóda hľadajúca vzťahy medzi štruktúrou látok a ich biodegradovateľnosťou

QSAR (quantitative structure-activity relationships): metóda hľadajúca vzťahy medzi chemickou štruktúrou látok a ich biologickou aktivitou.

R: v DNA symbol pro purinovou bázi;

rameta (ramet): jednotka, vzniklá vegetativní multiplikací; je potenciálně fyziologicky samostatná

RAPD (random amplified polymorphic DNA): molekulární sondování genomu na základě PCR;

RAPD (random amplified polymorphic DNA): náhodná amplifikace polymorfní DNA, PCR technika založená na použití náhodných GC-bohatých primerů o délce kolem 10 nukleotidů, polymorfismu se využívá při konstrukci genetických map;

receptor: bílkovina interagující se signálními molekulami přicházejícími z vnějšího prostředí, případně přítomnými na povrchu jiných buněk, a přinášející informaci o jejich přítomnosti dovnitř buňky.

receptor: je biologická makromolekula alebo jej časť, ktorej interakcia s biologicky aktívnou látkou je zodpovedná za príslušný biologický účinok;

receptor: vazebné místo s funkčními vztahy; funkčními vztahy se rozumí procesy, vyvolané vazbou neuromediátoru nebo jeho agonisty, vedoucí ke specifické fyziologické odpovědi;

RED: (repeat expansion detection) metoda pro vyhledávání oblastí expandovaných trinukleotidových repetic. V LCR reakci jsou ligovány oligonukleotidy dané sekvence tehdy, jestliže se vážou do ekvivalentně dlouhého řetězce temlátové DNA. Takto je generována řada produktů, jejichž maximální délka koresponduje s délkou zkoumané oblasti v genomu;

reduktázy: enzýmy katalyzujúce postupnú redukciu dusičnanov na plynný dusík, pomenované podľa substrátu redukciu ktorého katalyzujú: nitrátreduktáza, nitritreduktáza, NO-reduktáza, N₂O-reduktáza;

redundantná DNA (redundant DNA, repetitive DNA sequence): rovnaká sekvencia DNA niekoľkonásobne opakovaná v haploidnom genóme;

regrese: proložení spojité křivky (přímky) mezi experimentálně naměřenými body s ohledem pouze na odchylky v souřadnici y;

regulace snížením počtu receptorů (down-regulace): snížení počtu receptorových vazebných míst pro agonisty;

regulační mutanty (regulatory mutants) jsou mutanty rezistentní vůči analogům aminokyselin, které mají klíčový enzym biosyntézy uvolněný z působení regulačního mechanismu;

regulátor odpovědi (RR - response regulator): součást dvoukomponentních systémů, kde zajišťuje odpověď na působení signálu, protein, jehož výstupní doména, případně výstupní aktivita, je regulována přijímačovou doménou;

rekombinantní molekula: proteinová molekula připravená pomocí syntetického genu vloženého do kultury Escherichia coli a těmito bakteriemi produkovaná;

remediácia: ozdravovanie a regenerovanie kontaminovaného prostredia;

reprodukční kapacita (reproductive capacity): průměrný počet semen vyprodukovaných jednou rostlinou za jeden rok;

reprodukční síla (reproductive effort): podíl čisté primární produkce věnovaný na generativní reprodukci;

retroviry (retroviruses): viry charakteristické zpětnou (reverzní) transkripcí. Genomem infekční částice je + řetězec RNA, virová reprodukce začíná obráceným přepisem z RNA do DNA pomocí virového enzymu reverzní transkriptázy.

reversní genetika: využívá opačného postupu při studiu dědičnosti znaků než klasická genetika, postupuje od známé sekvence genu k jeho fenotypovému projevu;

reverzní sestřih (reverse splicing): včlenění RNA kopie intronu do jiné RNA neobsahující tento intron;

reverzní transkripce: přepsání genetické informace z RNA do DNA;

reverzní transkriptasa: DNA polymerasa katalyzující přepis genetické informace z RNA do DNA;

RFLP (restriction fragment length polymorphism): délkový polymorfismus restrikčních fragmentů, využití při konstrukci genetických map, genomová DNA se po štěpení restrikčními endonukleázami a po separaci fragmentů gelovou elektroforézou přenese na membránu (Southern blotting) a potom hybridizuje se sondou komplementární k určitému lokusu.

RFLP (restriction fragment length polymorphism): metoda rozlišování různých druhů nebo variet organismů či jejich hybridů na základě rozdílné délky určitých restrikčních fragmentů jejich DNA.

RGG box: několik opakování tripeptidu RGG (Arg.Gly.Gly), motiv odpovědný za vazbu RNA;

ribonukleasový inhibitor: proteinová látka, která inhibuje funkci dané ribonukleasy v buněčném cytosolu;

ribonukleasy: enzymy bakterií, rostlin a zvířat, které štěpí ribonukleové kyseliny a tím ovlivňují jejich množství a funkci v buňkách;

ribotypizácia (ribotyping): metóda na typizáciu bakteriálnych kmeňov založená na hybridizácii reštrikčných frgmentov genómovej DNA s DNA sondou, ktorá kóduje rRNA;

ribozym: katalytická molekula RNA; katalyzuje štěpení, ligaci a přenos krátkých molekul RNA i bez přítomnosti proteinů; má schopnost samoreplikace;

ribozým: sekvenčná doména RNA s katalytickou funkciou, ktorá sa využíva experimentálne na štiepenie molekúl RNA v špecifických sekvenciách;

rizofiltrácia: absorpcia a koncentrovanie toxických kovov z kontaminovaných vodných tokov pomocou koreňového systému rastlín;

ró° kmen: kmen neobsahující mitochondriální DNA.

rodičovská molekula (parent, lead compound): je molekula s biologickou aktivitou požadovaného typu. Obmenami jej štruktúry sa hľadajú biologicky účinnejšie molekuly.

rozpouštěcí (stripping) voltametrie: elektroanalytická metoda zahrnující akumulaci stanovované látky na povrchu pracovní elektrody (ve formě amalgamu nerozpustné soli nebo adsorbované vrstvy) a následné měření proudové odezvy elektrody v závislosti na potenciálu;

RT-PCR: metoda PCR, kde prvním krokem je přepis templátové RNA reversní transkriptázou do DNA, následuje klasická PCR;

sacculus: z latinského sáček - značí topologicky uzavřený váček, v tomto případě strukturu tvořenou peptidoglykanovou síťovinou;

saturační práh (saturation threshold) senzoru: odpovídá maximu jasu, jehož další zvýšení již nezpůsobí další zvýšení analogové resp. digitální formy signálu;

sekundárna endosymbióza (secondary endosymbiosis): eukaryont v eukaryontovi -  hypotéza vy-svetľujúca pôvod komplexných plastidov (sú uzatvorené viac ako dvomi membránami – 3 a 4). Z fotosyntetizujúceho eukaryonta (riasy), ktorý bol pohltený heterotrofným eukaryotickým fagotrofom, zostali okrem plastidu zachované len nadbytočné membrány obklopujúce pôvodne dvojmembránovú organelu.

sekundární atmosférické polutanty (secondary air pollutants): polutanty vzniklé z polutantů primárních (původních imisí) v atmosféře oxidací či jinými reakcemi;

sekundární bunìèná stìna: vrstvy bunìèné stìny vznikající druhotným tloustnutím v prùbìhu diferenciace buòky;

sekurin (securin): inhibitor separinu neboli protein, který až do anafáze brání separaci chromatid;

selektovaný gen: buňky, pletiva a celé organismy, u nichž dochází k expresi tohoto transgenu, lze pozitivně selektovat na základě rezistence vůči antibiotiku, herbicidu nebo jiné toxické látce;

selektovateľný znak (selectable marker): gén vo vektore (plazmide), ktorý po expresii dovoľuje identifikovať transformantov medzi netransformovanými bunkami hostiteľského kmeňa. Umožňuje pozitívne selektovať transformanty na základe prototrofie alebo rezistencie buniek proti antibiotikám alebo iným toxickým látkam.

seminální ribonukleasa: RNasa přítomná v semenné plasmě některých zvířat (včetně člověka). Má imunosupresivní charakter a chrání spermie v samčích i samičích pohlavních orgánech proti imunologickému poškození. Rozkládá také zbytky RNA na spermiích.

senescence: konečná fáze stárnutí;

sepala: kališní lístky;

separin (separin): proteasa provádějící degradaci kohesinu.

sesterské druhy: blízko príbuzné druhy, ktoré boli len nedávno geneticky izolované jeden od druhého (definícia zo základných učebníc genetiky). Kurtzman považuje druhy s počtom substitúcií menším ako 1 %,  za sesterské (Kurtzman a Robnett 1998);

schizogénny spôsob vzniku sekretorickej štruktúry: spôsob diferenciácie sekretorickej štruktúry, pri ktorom medzibunkový priestor vzniká separáciou bunkových stien susedných buniek;

signálna hypotéza (signal hypothesis): predpoklad, že efektívnosť transportu proteínov do kompartmentov je daná vlastnosťami odštiepiteľného signálu presekvencie, ktoré samé nesú.

signálna transdukcia: prenos signálu na úrovni bunkovej membrány;

signálna transmisia: prenos signálu na úrovni cytozolu.

signální transducer: mezinárodně používaný termín pro obecně se vyskytující molekulárně specifický dvousložkový systém situovaný v cytoplasmatické membráně, kterým obecně buňka vnímá chemické signály z okolí a podle nich moduluje genovou expresi. Konkrétní transducer se skládá z enzymově aktivní molekuly - sensoru (kinasa), který interaguje se signálním ligandem, a z regulační molekuly, která chemicky modifikována (fosforylována) aktivovaným sensorem se váže na DNA a moduluje transkripci (expresi genu).

sink (sink): část rostliny, která importuje asimiláty z místa jejich vzniku (ze zdroje);

skotomorfogenese (scotomorphogenesis): soubor růstových a vývojových reakcí, které u rostlin probíhají ve tmě.

S‑lokus: jednoduchý multialelický lokus s mendelistickou dědičností dlouhý několik desítek kilobasí. Obsahuje geny SLG, SRK a SCR, které kosegregují přesně s AI fenotypem.

SNAP‑25 (synaptosome-associated protein o M_r 25 000): t‑SNARE protein presynaptické membrány nutný pro vazbu v-SNARE presynaptických měchýřků a sekreci neuromediátorů;

spasticita: zvýšené napětí svalů;

spinální: týkající se míchy;

sporofytická inkompatibilita: S specifita pylového zrna je určena S alelami, které jsou přítomné v pylu donorové rostliny. Vzájemný vztah mezi alelami v pestíku i v prašníku je dominantně recesivní. Pro sporofytický systém je charakteristická rychlá inhibice klíčení inkompatibilního pylu nebo dojde k růstu pylové láčky, která se pak nachází v prostoru mezi pylem a bliznou;

SSLP (simple sequence length polymorphism): metoda zjišťování heterogenity mikrosatelitů pomocí PCR;

standardní fenotyp (wild – type phenotype): projev standardní alely ve fenotypu.

støední lamela: vrstva bunìèné stìny vznikající pøi bunìèném dìlení splynutím mìchýøkù Golgiho aparátu;

stolon (stolone): nadzemní plagiotropní stonek;

strabismus: šilhání;

stres (stress): dlouhodobější negativní vliv, který způsobuje snížení produkce;

stres: dlouhodobé působení nepříznivých faktorů na buňku;

striatum: část bazálních ganglií, obsahuje můstky, kudy procházejí neurony, ležící v kortexu a zasahující svými axony do míchy;

striktně dioecické druhy: druhy, u kterých nese rostlina bud samčí nebo samičí květy

sukcese vegetace (succesion of vegetation): vývojový sled a postupné změny porostů na stanovišti;

súrodenecké druhy: jednoznačne odlišné druhy (podľa Dobzhanského kritéria) s veľmi príbuznými sekvenciami (napr. S. paradoxus a S. cerevisiae Naumov 1996, obr.1,2). Tento pojem často splýva s termínom sesterské.

symplast: vnitrobuněčný prostor, ohraničený plazmatickou membránou;

synchronizátory: faktory vnějšího prostředí, které synchronizují biologické hodiny s vnějším 24 h dnem. Hlavním synchronizátorem je světlo, tj. střídání světla a tmy;

Syntaxin 1A: t‑SNARE protein presynaptické membrány nutný pro vazbu v‑SNARE presympatických měchýřků a sekreci mediátorů;

syntoxický adaptačný mechanizmus: adaptačný mechanizmus, pri ktorom sa zvyšuje rezistencia bez odstránenia stresového faktoru.

syntoxický adaptačný mechanizmus: adaptačný mechanizmus, pri ktorom sa zvyšuje rezistencia bez odstránenia stresového faktoru.

šok: náhlé vystavení buňky nepříznivým podmínkám.

tapetum: pletivo specificky se vyvíjející v prašníku; slouží k výživě pylového zrna v průběhu jeho zrání.

tapetum: vnútorná výstelková vrstva steny peľnice, poskytujúca nutričné, regulačné a stavebné látky vyvíjajúcemu sa peľu.

TAS (telomere associated sequences): sekvence DNA, které se na chromozomu nacházejí bezprostředně za telomerovými repeticemi;

taxón: klasifikačná trieda v taxonómii;

ťažké kovy: kovy so špecifickou hmotnosťou väčšou ako 5 g cm^-3;

T-DNA mutageneze: indukce mutací včleňováním T-DNA do genových sekvencí rostlinného genomu;

těkavé chlorované uhlovodíky (volatile chlorinated hydrocarbons): v článku jsou vesměs míněny chlorderiváty C₂‑uhlovodíků tri- a tetrachlorethen a 1,1,1‑trichlorethan pokud není uvedeno jinak;

telobox: konzervativní sekvence aminokyselin nacházející se v proteinech, jež se vážou k telomerovým repeticím;

temnostní reverse fytochromu (dark reversion): spontánní přeměna formy Pfr v Pr bez absorpce fotonu (probíhá i ve tmě).

terč kolicinu letální (colicin lethal target): molekulární struktura v buňce, jejíž zásah kolicinem způsobí její usmrcení.

terčové bunky: rôzne typy buniek, ktoré sa stali terčom pôsobenia bunkových a molekulových mechanizmov špecifickej i nešpecifickej imunity;

timeless: zkratka tim, název genu biologických hodin hmyzu.

tmavý práh (dark threshold) senzoru: odpovídá dolní hranici jasu, který lze ještě zaznamenat senzorem;

topogenické sekvencie (topogenic sequences): sekvencie prekurzorov proteínov, ktoré sú zodpovedné za ich adekvátnu topológiu v membráne endoplazmatického retikula a/alebo transportných vezikúl.

toxické kovy: kovy (antropogénneho pôvodu alebo prirodzeného pôvodu, avšak vo vyššej koncentrácii ako je optimálna) majúce toxické účinky;

transaktivace: aktivace transkripce genů prostřednictvím specifických regulačních proteinů;

transenkapsidace: enkapsulace viru do plášťového proteinu jiného viru.

transformace (transformation): přeměna somatické buňky v buňku nádorovou.

transformace souřadnic: zavedení nové soustavy souřadnic, které jsou k původní soustavě vázány matematickými vztahy.

transformácia buniek: premena vlastností a morfológie buniek. Transformáciou sa menia zvyčajne normálne bunky na nádorové bunky.

trans-gauche konformace: označení tvaru uhlovodíkových řetězců v molekulách fosfolipidů; v konformaci trans leží vazba C-C v rovině dvou předcházejících vazeb C‑C; konformace gauche vzniká rotací uvažované vazby kolem osy předcházející vazby o 120.

transgenose: přenos klonovaného genu do eukaryotického genomu.

transglykozylácia: typ chemickej reakcie, pri ktorej dochádza k štiepeniu substrátu a zároveň prenosu zvyšku pôvodného substrátu do inej, novej polohy;

transkripčne-viazaná oprava (transcription-coupled repair): zabezpečuje rýchle a účinné odstránenie poškodení blokujúcich elongáciu transkripcie RNA polymerázou II, t.j. opravuje transkripčne aktívne oblasti genómu;

transkripční faktory: proteiny specificky se vážící k DNA, regulují transkripci;

transkripčný faktor: akýkoľvek proteín, iný ako RNA-polymeráza, ktorý je potrebný pre iniciáciu alebo reguláciu transkripcie v eukaryotických bunkách. Špecifické transkripčné faktory, na rozdiel od všeobecných, stimulujú (alebo potláčajú) transkripciu určitých génov väzbou na ich regulačné sekvencie;

transkriptom: soubor molekul mRNA, které vznikají transkripcí určitého genomu.

translační produkt: právě syntetizovaná bílkovina se signálním peptidem na N konci, dosud postranslačně nemodifikovaná;

translokace: vzájemná výměna částí nehomologních chromozomů.

transportér: membránový transportný proteín zodpovedný za pohyb rôznych iónov a molekúl cez membránu.

tranzitný peptid (transit peptide): dodnes najpoužívanejší termín pre N‑terminálne časti preproteínov chloroplastov zodpovedné za ich translokáciu z cytosolu cez membrány chloroplastu až na miesto ich funkčnej lokalizácie. Tranzitný peptid je do istej miery synonymom presekvencie, či historicky starších termínov: zacieľovacia sekvencia (targeting sequence), tranzitná sekvencia (transit sequence), signálna sekvencia (signal sequence);

TRAP reakce (telomerase repeat amplification protocol): velice citlivá metoda detekce telomerázové aktivity. Sestává se ze dvou kroků: v prvním kroku dochází k prodlužování netelomerového oligonukleotidu telomerázou a v druhém kroku se vzniklé produkty amplifikují pomocí PCR;

triangulační číslo T (triangulation number T); celé kladné číslo popisující ikosahedrální symetrii virových částic. Název je odvozen ze způsobu, jakým lze rozdělit povrch ikosahedrální částice na menší trojúhelníky a vytvořit tak ikosahedrální povrchovou mříž. Je definováno výrazem T = h² + hk + k², kde h a k jsou celá čísla představující indexy shodné svým směrem a smyslem s vektory triangulární sítě.

TRIP: (TRInucleotide binding protein) ssDNA vazebné proteiny, rozeznávající sekvenci nejméně 8 stejných tripletů struktury R.R.Y;

trisomie: přítomnost tří totožných chromosomů v buněčném jádře;

tromboxány: skupina nenasýtených karboxylových kyselín, pre ktoré je charakteristická prítomnosť tetrahydropyránového (oxánového) kruhu.

t‑SNARE (target SNAP receptors; SNAP = soluble N-ethylmaleimide‑sensitive factor attachment protein): membránové proteiny cílových membrán cytoplasmatického vesikulárního transportu určené pro vazbu v-SNARE, umožňující splynutí cytoplasmatických transportních měchýřků s cílovými membránami;

ubikvitín: vysoko konzervatívny eukaryotický proteín, pozostávajúci zo 76 aminokyselinových zvyškov, ktorého reťazce sa kovalentne viažu na bielkovinu, určenú k proteolytickej degradácii.

ultrafiltrace: izolační technika na bázi semipermeabilních membrán, jíž lze oddělit částice a makromolekuly o velikosti 0,001 mm.

uniparentální disomie: zdědění obou homologních chromosomů od jednoho rodiče.

unipolární pučení (unipolar budding): nové pupeny se tvoří na pólu buňky opačném k pólu, kde se buňka oddělila od mateřské.

UTR (untranslated region): úsek DNA, který se přepisuje do RNA, avšak nepodléhá translaci.

UTR: (untranslated region) nepřekládaná oblast genu tj. oblast, lokalizovaná na okraji genu před startovacím nebo za terminačním kodonem;

VAMP 2 (vesicle-associated membrane protein 2) neboli synaptobrevin: pomocí tohoto v‑SNARE proteinu rozpoznávají synaptické měchýřky cílové t-SNARE proteiny v presynaptické membráně;

vegetativní multiplikace (vegetative multiplication): druh nepohlavního rozmnožování, které se uskutečňuje vegetativním růstem a následným rozpadem mateřské rostliny na více dceřiných rostlin.

violaxantin (V), anteraxantin (A) a zeaxantin (Z): pigmenty, které se účastní xantofylového cyklu;

violaxantin, zeaxantin: oxidační produkty karotenů, složky xantofylového cyklu.

vitelogeneze: fáze vývoje vaječných buněk, kdy dochází k tvorbě žloutku.

v‑SNARE (vesiculare SNAP receptors; SNAP = soluble N-ethylmaleimide-sensitive factor attachment protein): membránové proteiny cytoplasmatických transportních měchýřků určené pro vazbu t‑SNARE; umožňují měchýřkům rozpoznat cílové membrány a splynout s nimi.

vylučovače (excluders): forma odolnosti rastlín na toxické kovy, ktorá súvisí so zabránením vstupu toxických kovov do bunky.

výsevová účinnosť (plating efficiency): číslo v %, ktoré vyjadruje množstvo deliacich sa bunek alebo v neskoršom štádiu vývoja mikrokolónií v závislosti na počte protoplastov pri zahájení kultivácie;

WW domény proteinů: oblasti proteinů obsahující dva konzervativní tryptofanové zbytky, které hrají důležitou úlohu v interakcích protein‑ protein. Existují 2 hlavní a 2 minoritní sku-piny domén WW. Interagují se sekvencemi Pro‑Pro‑X‑Tyr nebo Pro‑     Pro‑Leu‑Pro, méně často pak se sekvencí polyprolinového motivu se sousedním Arg nebo Lys nebo se sekvencí fosforylovaného Ser nebo Thr vázaného na Pro (pSer/Thr‑Pro).

xantofylový cyklus: cyklus přeměny V→A→Z, který umožní rostlině, pomocí Z, disipovat nadbytečnou energii, která by jinak způsobovala fotoinhibici;

xenobiotiká (cudzorodé látky): látky organického alebo anorganického charakteru, ktoré nie sú prirodzenou zložkou ekosystému.

xeroderma pigmentosum: ľudské dedičné ochorenie spôsobené defektom v nukleotidovej excíznej oprave (globálnej genómovej oprave). Prejavuje sa náchylnosťou na nádorové ochorenia a neurodegeneratívne poruchy.

Y: v DNA symbol pro pyrimidinovou bázi.

YAC (yeast artificial chromosome): umělý chromozom kvasinek, který se může replikovat v lineární formě v genomu Saccharomyces cerevisiae nebo v plasmidové formě v E. coli a nese velký inzert klonované DNA.

zacelování chromozomů (chromosome healing): stabilizace terminálních delecí chromozomů syntézou nových telomerových repetic v místě zlomu pomocí telomerázy.

základní elektrolyt: elektricky vodivý roztok, který sám o sobě neobsahuje žádné elektroaktivní ani povrchově aktivní látky

zhášení (quenching) fluorescence: snížení výtěžku fluorescence; známe dva hlavní typy zhášení fluorescence: 1. fotochemické zhášení (PQ, qP): využití absorbované energie ve fotosyntéze; 2.nefotochemické zhášení (NPQ, qN): výdej absorbované energie v podobě tepla.

zygomorfní květ: květ s jednou rovinou souměrnosti.

živná vrstva (feeder layer): podporný vyživovací systém v kultúre in vitro;

životní cyklus (life cycle): pravidelný sled vývojových stadií jedince během jeho života.